Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

Chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce vyhlásilo Ministerstvo kultury na konci června roku 1972. Celá oblast v okrese Ústí nad Labem a Děčín zaujímá plochu o rozloze 24 tisíc hektarů. Původně zahrnovala i České Švýcarsko, které bylo v roce 2000 vyčleněno jako samostatný Národní park České Švýcarsko. Jedná se o nejrozsáhlejší pískovcovou oblast ve střední Evropě.

Na tomto území se nachází rozmanitá fauna a flóra, která tu žije na pískovcovém podloží křídového stáří. Chráněné území je vyčleněno do dvou úrovní. První cíleně vymezuje prostor pro ochranu čtyř druhů ptáků – datla černého, sokola stěhovavého, chřástala polního a výra velkého. Druhé členění se zabývá zajištěním ochrany rostlin a živočichů v pískovcové oblasti. Patří sem ochrana vydry říční a lososa obecného ve významných stanovištích Českého Švýcarska a Údolí Labe. Dále ochrana bobra evropského v Údolí Labe a taktéž rostliny žabníku vzplývavého u Královomlýnského rybníka. Chráněnou lokalitou je i Horní Kamenice s výskytem vydry říční a lososa obecného a poněkud kuriozní stavba školní budovy v Jílové u Děřína s výskytem velké letní kolonie netopýra velkého.

Skalní útvary v krajině se svým počtem mohou srovnávat s útvary v americkém Utahu a Arizoně. Zatímco jsou skaliska ve Spojených státech obnyžená a přímo vystavená povětrnostním vlivům, zde je celá oblast zalesněna. Historie Labských pískovců sahá až do druhohor, což je doba přibližně před 100 miliony lety. Tehdy na území severních Čech zasahovalo moře, tvořilo několik set metrů vysoké písčité usazeniny a jejich zpevněním postupně vznikaly pískovce. Později po ústupu mořské hladiny docházelo k vulkanické činnosti na území dnešního Českého středohoří a souvislá vrstva pískovců byla touto činností rozlámána a rozdrcena. Dnešní vzhled pískovcových skal  vytvořila erozní činnost větru, deště, sněhu a mrazu, trvající miliony let.

Díky přírodním vlivům tak máme možnost pozorovat jedinečnou krásu mnoha geomorfologických útvarů, které tu vznikly. Pozornosti neuniknou Tiské stěny, Pastýřská stěna, kaňon řeky Labe, Vysoký Sněžník, Stolová hora a mnoho dalších skalních věží, výklenků a jeskyní. Tato místa také vytváří zvláštní typické mikroklima, které jinde v republice nenajdete. Na vrcholcích skal roste teplomilná květena a živočichové, kteří vyhledávakí letní slunce a teplé letní dny. V hlubokých údolích pod skalními masivy je však mnohde teplota i v létě velmi nízká a v chladném podnebí se tu daří vysokohorským rostlinám a živočichům.

V místech osídlených lidmi najdete mnoho roubených stavení a chalup, která dnes lidé využívají především k rekreaci, a nechávají jim původní podobu.